Už jste byli někdy opravdu hodně zamilované milé dámy? Já ano. Právě jsem dvakrát opravdu hodně zamilovaná a povím vám, že to opravdu hodně bolestivé. Když se s vámi potom váš milovaný rozejde. A to hlavně, když ještě vy jste pořádně do něj zamilované. Já vím, že každý člověk, když se zamiluje a má vztah, tak také musí počítat se vším. I s tím, že se s ním partner nebo partnerka rozejde. A když jsem chodila s mužem, kterého jsem opravdu hodně milovala a potom se se mnou rozešel, tak jsem asi dva nebo tři měsíce vůbec nevěděla, co se to se mnou děje.

Každý muž je jiný.

Byla jsem opravdu na dně, nemohla jsem chodit ani do zaměstnání, takže jsem si v zaměstnání musela vzít neplacené volno. Kde, kdo se mi divil, že se vybírám neplacené volno, jenom kvůli tomu, abych se nějak probrala z rozchodu. Jenomže tohle není jenom tak, když je někdo citlivé povahy stejně jako já, tak mu trvá opravdu hodně dlouho, než se odchyluje anebo než začne myslet také na něco jiného. Samozřejmě, že jsem se snažila, abych myslela stále jenom na něco jiného, abych nemyslela stále na svého bývalého partnera, který mě opravdu hodně zranil, jsou opravdu muži. Takoví jsou pánové všichni stejní.

Otce jsem nepoznala.

Samozřejmě, že nejsou všichni pánové stejní. Každý muž je úplně jiný, ale je logické, že první týden jsem si myslela, že všichni pánové jsou opravdu stejní. Že jsou všichni stejní a protivní a jenom zradí každou ženu. Protože mojí mamince se stalo tohle také moje maminka byla zamilovaná do mého otce, ale náš otec od nás odešel, když mi byly prý dva roky. Takže já si otce ani nepamatuji, protože on si mě ani nebral do společné péče ani na víkendy, ani na prázdniny se mě vůbec nebral. Mě tohle nevadilo, protože jako dvouletá holčička jsem vůbec tohle netušila, že vlastně tohle může být, že nějaký otec vůbec existuje. Nepamatuji si ho, ani matka mi nedala žádné fotky mého otce. 


Dávají muži nějak svou lásku najevo ženám? Jak už víme, muži prostě nedokážou dávat lásku najevo jako my ženy. My ženy jsme víc takové, že tu lásku mužům dáváme najevo a chceme, aby oni věděli, že je strašně milujeme, třeba tím, že jim nachystáme nějakou skvělou večeři, skvělou snídani, skvělý oběd, nebo jim vypereme oblečení, protože tohle se normálně běžně děje. Můžeme také říct, že v domácnosti muži nechtějí moc vařit, ale pozor, najdou se i nějaké výjimky. Protože i nějaký skvělý muž, který má rád vaření, může uvařit ženě skvělá jídla. Vždycky ale záleží na dohodě, kterou si spolu žena a muž udělají, protože záleží na každém, co má kdo rád, nebo co rád kdo hlavně dělá, protože i to je důležité.

Žena a muž

Samozřejmě muž převážně ženě dává lásku tím, když jí donese nějakou květinu, protože jak už jistě víme, každá žena má ráda nějakou pěknou květinu, a když ji dostane, tak to není vůbec k zahození. Někteří muži ale nedonesou ani květinu, což je velice nepěkné, není to tolerantní a je to sobecké od toho muže, protože by se opravdu mělo dávat najevo, že ten muž miluje a chce být s vámi, a je to skvělý pocit. Bohužel, když nám květinu donesou, musíme očekávat, že třeba to bude nějaký jiný den, ale bohužel je pravdou, že ženy jsou vyznávačtější než muži.

Láska

Vždycky se ale musíme dané situaci přizpůsobit a musíme brát situaci takovou, jaká je, protože nikdo nemá v sobě žádnou dokonalost a nikdo přesně neví, jak má vyznat lásku. Proto je důležité, když se ti lidé poznávají a vědí o sobě mnoho informací, protože tím se člověk může mnohem víc tomu druhému přizpůsobit. Každé poznávání a každá chvilka radosti s druhým člověkem jsou velice důležité, proto je potřeba využít každé chvilky, kterou můžete strávit společně. Společná chvíle má vždy vše krásné, co se dá krásně v životě vstřebávat, protože na krásné chvilky zůstávají vzpomínky. 


Milé dámy, také si představujete, že budete mít někdy opravdu krásnou pohádkovou svatbu? Pokud ano, tak nejste jediné. Já jsem také dříve snila o opravdu krásné pohádkové, veliké svatbě, kde bude opravdu hodně hostů. Jenomže, jak už to, tak bývá, tak ne se všechno člověku splní. Bohužel, ani mně se tohle nesplnilo. Ani nevíte, jak jsem z toho byla potom nešťastná. A ano, jistě se určitě ptáte, jestli jsem byla také někdy zasnoubená a řeknu vám, že jsem byla, a to dokonce dvakrát, jenomže nechápu, proč vždycky některý muž to před svatbou odřekne. Můj první partner, se kterým jsem byla pět let, tak mě požádal o ruku.

Druhého partnera stále miluji.

Byl to opravdu muž činu. Říkala jsem si, že tohle bude opravdu pravý muž pro mě a že nám manželství vydrží opravdu nadosmrti. Jenomže asi dva dny před obřadem on mi řekl, že to nezvládne a že jednoznačně žádná svatba nebude. Byla jsem v šoku! Ze začátku jsem mu ani nevěřila a myslela jsem si, že je to jenom nějaký škaredý a hloupý vtip. Bohužel to vtip nebyl! A můj druhý partner, se kterým jsem byla rok a půl, tak mě požádal o ruku. Protože jsem byla těhotná. Myslela jsem si, že ta žádost o ruku je také kvůli tomu, že mě miluje a že chce se mnou strávit zbytek života, jenomže ona ho do svatby navedla právě moje téměř tchýně.

Může někdy svatbu nechtějí.

Nakonec to dopadlo tak, že asi měsíc před svatbou mě zase odhodil a řekl, že jednoznačně svatbu nechce, že prý chápe, že jsem těhotná, že na dítě bude platit alimenty. Jenomže svatbu absolutně nechce a že se necítí na to být otcem. Takže ano, sice mi tento muž platí alimenty a docela vysoké, ale já jsem chtěla mít kompletní pěknou rodinu. Svého bývalého partnera, se kterým mám dítě, tak ho pořád miluji. Dítěti je nyní pět let a absolutně nevím, co mu mám říct, protože jeho otec s námi nebydlí. Jeho otec ho viděl dvakrát v životě, a to jenom, když se narodil. A potom, když byl synovi rok, je to opravdu hodně smutné a věřím, že syn se za chvilku na svého otce bude vyptávat víc a víc.